Tiszaalpár
Tiszaalpár [tisa-alpár] je velká obec v Maďarsku v župě Bács-Kiskun, spadající pod okres Tiszakécske. Vznikla v roce 1973 spojením dvou obcí Tiszaújfalu a Alpár. Nachází se asi 16 km jihovýchodně od Kecskemétu. V roce 2018 zde trvale žilo 4 885 obyvatel. Dle údajů z roku 2011 tvoří 91 % obyvatelstva Maďaři, 5,8 Romové, 0,9 % Němci a 0,2 % Rumuni, přičemž 8,9 % obyvatel se k národnosti nevyjádřilo.
Tiszaalpárem prochází silnice 4625, blízko protéká řeka Tisa. Sousedními vesnicemi jsou Gátér a Lakitelek, sousedními městy Csongrád a Kiskunfélegyháza.
Tiszaalpárem prochází silnice 4625, blízko protéká řeka Tisa. Sousedními vesnicemi jsou Gátér a Lakitelek, sousedními městy Csongrád a Kiskunfélegyháza.
Mapa - Tiszaalpár
Mapa
Státní území - Maďarsko
![]() |
![]() |
Maďarská vlajka |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |